讲好平阴故事 “王永静书法艺术展”开展

MySQL

Snímek p?íkazové ?ádky MySQL
Vyvojá?	Oracle Corporation
První vydání	23. května 1995
Aktuální verze	8.3.0 (16. ledna 2024)
Opera?ní systém	Windows, GNU/Linux, Solaris, macOS, FreeBSD
Vyvíjeno v	C, C++
Typ softwaru	Rela?ní databáze
Licence	GPL (verze 2) nebo komer?ní
Lokalizace	anglicky
Web	www.mysql.com
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

百度 虽然这时候会有一些埋怨，但是谁让我爱死它那紧致扎实的肌肉感呢？如果你此时已经搞定丈母娘准备入手一台七座柯迪亚克的话，能够让你全家都开心满足的，只有26万9千8的这款了。

MySQL je otev?eny systém ?ízení báze dat uplatňující rela?ní databázovy model, vytvo?eny ?védskou firmou MySQL AB, nyní vlastněny spole?ností Oracle Corporation. Jeho hlavními autory jsou Michael ?Monty“ Widenius a David Axmark. Je pova?ován za úspě?ného pr?kopníka dvojího licencování – je k dispozici jako svobodny a otev?eny sofware pod bezplatnou licencí GPL, tak pod ?adou komer?ních placenych licencí.

MySQL je multiplatformní databáze. Komunikace s ní probíhá – jak u? název napovídá – pomocí jazyka SQL. Podobně jako u ostatních SQL databází se jedná o dialekt tohoto jazyka s některymi roz?í?eními.

Pro svou snadnou implementovatelnost (lze jej instalovat na GNU/Linux, MS Windows, ale i dal?í opera?ní systémy), vykon a p?edev?ím díky tomu, ?e se jedná o volně ?i?itelny software, má vysoky podíl na v sou?asné době pou?ívanych databázích. Velmi oblíbená a ?asto nasazovaná je kombinace GNU/Linux, Apache, MySQL a programovacího jazyka PHP, jako základní software webového serveru (?technologie LAMP“).

MySQL bylo od po?átku optimalizováno p?edev?ím na rychlost, a to i za cenu některych zjednodu?ení: má jen jednoduché zp?soby zálohování; od roku 2005 podporuje i tzv. pohledy, triggery, a ulo?ené procedury.

Architektura MySQL serveru

Architektura MySQL serveru

Architektura MySQL se velmi odli?uje od architektur jinych databázovych server?, má ?iroky záběr a je u?ite?ná pro ?e?ení mnoha r?znorodych úloh. Nejsvrchněj?í vrstva obsahuje slu?by, je? nejsou jedine?né pro MySQL. Obsluhují vět?inu pot?ebnych nástroj? klient/server, které jsou zalo?eny na síti.

Ve druhé vrstvě se nachází valná ?ást mozku MySQL, v?etně kódu pro rozbor (parsing), analyzu, optimalizaci a pro v?echny zabudované funkce. Na této úrovni se nachází ve?kerá funkcionalita, která se poskytuje prost?ednictvím úlo?nych engin?.

T?etí vrstva obsahuje úlo?né enginy. Ty mají na starosti ukládání a získávání v?ech dat ulo?enych v MySQL. Server komunikuje s úlo?nymi enginy prost?ednictvím API úlo?nych engin?. Toto rozhraní skryvá rozdíly mezi jednotlivymi úlo?nymi enginy a ?iní je na vrstvě dotaz? velmi transparentními. API obsahuje několik desítek nízkoúrovňovych funkcí, které provádějí operace jako ?zahájit transakci“ nebo ?získat ?ádek, ktery má tento primární klí?“. úlo?né enginy nedělají rozbor SQL a nekomunikují mezi sebou – jednodu?e pouze odpovídají na po?adavky serveru.

Správa p?ipojení a bezpe?nost

Ka?dé klientské p?ipojení dostane uvnit? serverového procesu vlastní vlákno (thread). Dotazy tohoto p?ipojení se vykonávají uvnit? tohoto jediného vlákna, které zase sídlí na jednom jádru nebo CPU. Proto?e server udr?uje vlákna v cache, nemusejí se vytvá?et a likvidovat pro ka?dé nové p?ipojení. Autentizace je zalo?ena na u?ivatelském jménu, hostiteli, odkud pocházejí a heslu. Dají se také pou?ívat certifikáty X509 p?es p?ipojení SSL. Jakmile se klient p?ipojí, server pro ka?dy dotaz vydany klientem ově?uje, zdali má pat?i?ná oprávnění pro akci, kterou chce vykonat.

Optimalizace a vykonávání

MySQL provádí rozbor dotaz? proto, aby vytvo?il interní stromovou strukturu (parse tree), pak aplikuje v?elijaké optimalizace. M??e dotaz p?epsat, ur?it po?adí, v něm? bude ?íst tabulky, zvolit, které indexy pou?ije atd. Prost?ednictvím speciálních klí?ovych slov m??e programátor optimalizátoru p?edat tzv. pokyny, jimi? se dá ovlivnit rozhodovací proces. Optimalizátor se ve skute?nosti nestará o to, ktery úlo?ny engine pou?ívá konkrétní tabulka. úlo?ny engine ov?em ovlivňuje, jak server optimalizuje dotaz. Optimalizátor od úlo?ného enginu zji??uje, zdali má jistou vybavu, ptá se na náklady jistych operací a dotazuje se na statistiky o datech tabulky.

Ov?em je?tě d?ív ne? server za?ne s rozborem dotazu, obrátí se na cache dotaz? (query cache), kam m??e ukládat pouze p?íkazy pro vyběr, SELECT spole?ně s jejich vyslednymi sadami. Jestli?e někdo vydá dotaz, ktery je identicky s nějakym dotazem, ktery je u? k dispozici v cache, server nemusí dělat v?bec ?ádny rozbor, nemusí nic optimalizovat a dokonce nemusí dotaz ani vykonat – jednodu?e pouze p?edá zpět ulo?enou vyslednou sadu.

úlo?né databázové stroje (úlo?i?tě dat)

MySQL nabízí několik typ? databázovych úlo?i?? (storage engine), které se li?í svymi mo?nostmi, pou?itím a zp?sobem ukládání dat do soubor?:

• ARCHIVE – stroj uzp?sobeny pro ukládání velkého mno?ství neindexovanych dat.
• BLACKHOLE – stroj, ktery data p?ijímá, ale neukládá je (zahazuje je).
• CSV – ukládá data v textovém formátu CSV.
• EXAMPLE – nefunk?ní stroj, ktery slou?í jako ilustra?ní pro pot?eby zdrojovych kód? databáze MySQL a vyu?ijí ho tedy jen její vyvojá?i.
• FEDERATED – umo?ňuje u?ivateli vytvo?it tabulku, která je lokální reprezentací cizí (vzdálené) tabulky.
• InnoDB – stroj navr?en pro zpracování transakcí.
• MEMORY nebo HEAP – vysoce vykonné úlo?i?tě, ktery data uchovává pouze v opera?ní paměti, p?i restartu serveru jsou data ztracena.
• MERGE – slou?ení dat z několika MyISAM tabulek o stejné struktu?e, star?í alternativa k partition.
• MyISAM – vychozí formát úlo?i?tě dat v databázovém systému MySQL, ktery podporuje fulltextové vyhledávání.

P?ed koupí MySQL Oraclem byl vyvíjen je?tě stroj Falcon, ale Oracle jeho vyvoj ukon?il.

úlo?i?tě fungují jako moduly, které lze k distribuci tohoto databázového systému doinstalovat; jejich aktuální seznam lze zjistit p?íkazem SHOW ENGINES nebo SELECT * FROM information_schema.ENGINES. Ka?dé úlo?i?tě ukládá data tabulky a její p?ípadné klí?e jinak, definici tabulky ov?em zpracovává samotny server.

Ukládání dat

MySQL ukládá ka?dou databázi (také se jim ?íká schéma) do podadresá?e svého datového adresá?e na odkladovém souborovém systému (dá se změnit klauzulí DATA DIRECTORY a INDEX DIRECTORY). Ka?dá vytvo?ená tabulka (s vyjimkou engin? BLACKHOLE, MEMORY, EXAMPLE) je MySQL ulo?ena do soubor? s těmito p?íponami:

• .frm – definice tabulky
• .MYD – data tabulky
• .MYI – klí?e tabulky

Závislost na diskovém systému

Na rozdíl od databázovych ?e?ení, dr?ící databázi v jednom souboru (MS Access, SQLite) v MySQL název adresá?e odpovídá názvu databáze a název souboru (bez p?ípony) odpovídá názvu tabulky. Jeliko? MySQL pou?ívá p?i ukládání definic souborovy systém, otázka rozli?ování velikosti písmen je závislá na platformě. Na instalaci MySQL na Windows se velikost písmen v názvech tabulek a databází nerozli?uje, na unixovych systémech se velikost písmen rozli?uje. Databáze i tabulky mohou byt pojmenovány témě? libovolně, mohou sestávat jen z ?íslic, obsahovat mezery, speciální znaky i znaky Unicode (kromě znak? s kódem 0 a nad 65 535). V MySQL se pak takové jméno uvádí ve zpětnych jednoduchych uvozovkách (`) – to platí i v p?ípadě, je-li název tabulky/databáze shodny s nějakym z klí?ovych slov SQL. Identifikátor m??e dokonce obsahovat i zpětnou uvozovku, v tom p?ípadě je tento znak zdvojen. V souborovém systému je pak ka?dy takovy znak (tj. ka?dy kromě A–Z, a–z, 0–9 a _) zakódován do sekvence @ + ASCII kódu daného znaku (dle UTF-16, uvedeného hexadecimálně jako 4 ?íslice, doplněném nulami, nap?. mezera jako @0020). MySQL pak interně dělá p?íslu?né konverze p?i ka?dém p?ístupu k těmto adresá??m a soubor?m. To, které znaky takto budou zakódovány, je závislé na souborovém resp. opera?ním systému, stejně jako p?ípadné limity v maximální délce názvu souboru ?i adresá?e (podle dokumentace 64, ale v p?ípadě, ?e ka?dy bude zakódován, to dělá 320 znak? oproti 255 znak?m nap?. v NTFS), maximálním po?tu tabulek v databázi nebo databází v systému a vy?e zmíněné (ne)rozli?ování velikosti písmen. Z tohoto d?vodu se nedoporu?uje vkládat do názv? databází a tabulek ?nekonven?ní“ znaky, pou?ívat znaky s diakritikou a na unixovych systémech (v?etně Linuxu) se silně nedoporu?uje pou?ívat databáze/tabulky nazvané stejně, rozli?ené jen velikostí písmen.

Dal?í prvek, ktery koresponduje s vytvá?ením soubor? na disku, je tzv. partitioning, to jest vnit?ní rozdělení tabulky na úrovni souborového systému. Takové tabulky mohou byt rozděleny podle partitions (doslova p?epá?ky), je? mohou byt definovány p?es sloupec, klí? jeho hash atd. Podle typu si lze definovat, na kolik díl? se má tabulka rozdělit, a tolik potom bude danych soubor? (pro data i pro klí?e).

P?ehled podporovanych vlastností

verze 3.23

• cizí klí?e (podporovány v tabulkách typu InnoDB)
• transakce (podporovány v tabulkách typu InnoDB)
• P?íkazová replikace
• fulltextové vyhledávání (od verze 3.23.23)

verze 4.0

• sjednocování dotaz? pomocí UNION

verze 4.1

• podpora r?znych znakovych sad a porovnávání na úrovni databáze, tabulky i sloupce
• podpora ?asovych pásem v datech
• poddotazy
• R-stromy (v tabulkách typu MyISAM)
• podpora ?audio“ funkce SOUNDS_LIKE

verze 5.0

• ulo?ené procedury
• triggery
• pohledy
• práce s metadaty
• distribuované XA transakce (v tabulkách typu InnoDB)
• kurzory
• INFORMATION.SCHEMA

verze 5.1

• partitioning
• ?asování událostí (Event Scheduler)
• úlo?i?tě IBMDB2I (tabulky typu IBM DB2, podporující transakce)
• roz?i?itelné API
• replikace na úrovni ?ádk?
• logování na straně serveru

plánováno ve verzi 6

• cizí klí?e (i pro jiné tabulky ne? InnoDB)
• pou?ití cizích i fulltextovych klí?? sou?asně

Kódování a znakové sady

Od verze 4.1 MySQL ?e?í ukládání ?etězc? s podporou Unicode pomocí nastavení znakové sady (CHARACTER SET) COLLATION. To p?edstavuje souhrn zp?sob?, jak k takto ulo?enému textu p?istupovat – porovnávání (s ohledem na p?ípadné národnostní zvyklosti), ?azení, citlivost velkych malych písmen, ligatur, transkripcí speciálních znak? apod. Znaková sada a collation mohou byt nastaveny individuálně pro dany (textovy) sloupec, mimo je mo?nost nastavit vychozí sadu a collation pro tabulku (tu zdědí vytvá?ené sloupce, u kterych nebyla explicitně vybrána), i celá databáze (tu zase kaskádově zdědí v ní vytvá?ené tabulky, pokud pro ně není vyslovně nastavena). I jednotlivé collations jsou modulární (existují v podobě textovych soubor?). Jejich aktuální vy?et lze zjistit p?íkazem SHOW COLLATION.

Rozhraní pro správu databáze

• phpMyAdmin
• Adminer
• DBeaver

Odkazy

Související ?lánky

• LAMP

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu MySQL na Wikimedia Commons
• Vyukovy kurs MySQL ve Wikiverzitě
• Seriály na ABC Linuxu:
  • Tvorba databází v MySQL, 6 dil?
  • Správa databází v MySQL, 3 díly
• ?eskojazy?ny MySQL manuál

Autoritní data	NKC: ph136816 GND: 4559381-4

Portály: Internet